Podobně jako hodiny mají i hodinky několik hlavních částí: * pohon (zdroj energie); * oscilátor, který odměřuje krátké časové intervaly; na něm závisí přesnost (chod) hodinek; * převody a indikaci, které počítají kmity oscilátoru a ukazují výsledek; * pouzdro, řemínek a další pomocné části.Elektronické (quartzové) náramkové hodinky s ručkovou indikací jsou dnes nejběžnější podoba hodinek pro běžné použití. Lepší hodinky mají vodotěsné pouzdro, safírové sklo, které se nepoškrabe, případně certifikát přesnosti chodu. Kromě toho se však vyrábí množství luxusních hodinek, často ve zlatém pouzdře s diamanty, které dávají najevo prestiž svého nositele.Kvalitní mechanické hodinky se těší velké oblibě sběratelů a milovníků, které těší technická dokonalost a krása strojků, důmyslnost konstrukce a podobně. Významná je i výroba replik a „nostalgií“, napodobenin starších hodinek s vynikajícími parametry. V poslední době jsou to i tzv. komplikace, hodinky, ukazující i fáze Měsíce, s hodinovým nebo i minutovým bitím a podobně.
Další významnou novinkou byly křemenné hodinky (quartz), poprvé vyvinuté ve Švýcarsku, ale vyráběné od roku 1969 japonskou firmou Seiko. Indikace byla zprvu také číslicová, displejem se svítícími diodami (LED) nebo kapalnými krystaly (LCD), později se však více prosadily elektronické hodinky s mechanickou indikací ručkami. Zatím poslední novinkou jsou elektronické hodinky s automatickou rádiovou synchronizací (v Evropě se stanicí DCF77), jejíž chyby chodu jsou v řádu nanosekund za den.Za stejným účelem vznikl už v 18. století tourbillon, složité a důmyslné uspořádání setrvačky v jakési kleci, která se neustále pomalu otáčí a tak vyrovnává nerovnoměrnost chodu v různých polohách. Kvalitní hodinky s velmi tenkými čepy setrvačky (typicky 0,12 mm) byly však velmi choulostivé vůči nárazům. Proto se kolem roku 1900 zavádí pružné uložení ložisek setrvačky (anti-choc, Incabloc).Podobně jako hodiny mají i hodinky několik hlavních částí: * pohon (zdroj energie); * oscilátor, který odměřuje krátké časové intervaly; na něm závisí přesnost (chod) hodinek; * převody a indikaci, které počítají kmity oscilátoru a ukazují výsledek; * pouzdro, řemínek a další pomocné části.
Parfém je vůbec nejintenzivnější vůně, která je na trhu k dispozici. Podíl vonných látek je 15 - 40 %.Mnohé vůně voní jinak na kůži a jinak na oblečení; zpravidla čím lehčí (svěžejší) vůně, tím lépe vynikne na oblečení a naopak. Jak se bude vůně chovat na oblečení napoví zkouška na testovacím papírku.* orientální (Obvykle těžší, smyslné, teplé kompozice, v nichž převládají složky jako ambra, vanilka, kadidlo, santalové dřevo, koření. Často se označují jako ambrové; název pochází od slavného parfému značky Coty – Ambre Antique (1905). Mezi orientální vůně se počítá i nová skupina vůní gurmánských s výraznými tóny složek jako vanilka, čokoláda, káva, pražené oříšky atd.);
Trvanlivost parfémů je různá, některé složky podléhají rychle zkáze a parfém se během několika měsíců výrazně změní. Některé parfémy však při správném skladování vydrží desítky let. Nejnebezpečnější je světlo, flakon by proto neměl být vystaven dennímu ani intenzivnímu umělému světlu (jako ochrana stačí původní krabička) a vysokým teplotám. Je-li vůně vystavena působení světla, mění se zpravidla barva tekutiny na tmavší odstín, později se kolem uzávěru usazuje pryskyřičný prstenec. Jako první se kazí svrchní tóny, i takový parfém však často lze používat - po rozvonění a vyprchání svrchních tónů se objeví jeho původní podoba.EDP neboli Eau de Parfum, česky též parfémová voda (toaletní parfém). Podíl vonných látek je 8 - 15 %.EDT neboli Eau de Toillete, česky též toaletní voda. Podíl vonných látek je 4 - 6%.
Ve středověku si již obě pohlaví hrdě vykračovali s kabelkami, taškami přehozenými křížem přes ramena, nebo zavěšenými na bocích. Speciálně se kabelky využívaly mezi jiným i na cestování, nebo oblíbené byly kabelky také u zemědělců, kteří v nich nosili semena na sázení.* chyprové nebo též cypřišové (Skupina byla pojmenována podle vůně Chypre značky Coty, vytvořené roku 1917 (parfumér François Coty se údajně inspiroval svou dovolenou na Kypru, francouzsky Chypre). Základními složkami chyprových vůní je větvičník ("dubový mech"), bergamot a labdanum, obvykle i pačuli. Jedná se o sušší, dřevité, elegantní vůně. Časté jsou kombinace chyprových tónů s květinovými nebo zelenými.);Mnohé vůně voní jinak na kůži a jinak na oblečení; zpravidla čím lehčí (svěžejší) vůně, tím lépe vynikne na oblečení a naopak. Jak se bude vůně chovat na oblečení napoví zkouška na testovacím papírku.
Mezi nejznámější výrobce exkluzivních parfémů patří: * Addidas; * Bvlgari; * Cacharel; * Calvin Klein; * Cartier; * Clinique; * Davidoff; * Dolce & Gabbana; * Donna Karan New York (DKNY); * Dunhill; * Emanuel Ungaro; * Escada; * Estée Lauder; * Giorgio Armani; * Givenchy; * Gucci; * Guerlain; * Chanel; * Chopard; * Christian Dior; * Christian Lacroix; * Hugo Boss; * Jean Paul_Gaultier; * Kenzo; * Lancome; * Laura Biagiotti; * LR Health & Beauty systems; * Paco Rabanne; * Paloma Picasso; * Ralph Lauren; * Sergio Tacchini; * Sonia Rykiel; * Thierry Mugler; * Tommy Hilfiger; * Versace; * Vivienne Westwood; * Yves Saint Laurent;Od poloviny 19. století se rozběhla tovární výroba hodinek, zejména ve Švýcarsku, které byly spolehlivé a stále levnější. Potřebovali je všichni železničáři, pošťáci a další. Významné zlevnění přinesl Roskopfův a kolíčkový krok, pro dámské hodinky, nošené na šňůrce, se užíval cylindrový krok. Lepší hodinky měly ještě druhý plášť, často zlatý, který chránil sklo na ciferníku.Roku 1904 vyrobila firma Cartier pro francouzského letce Santos-Dumonta první náramkové hodinky, které od První světové války rychle nahradily hodinky kapesní. Vyráběly se v nejrůznějších tvarech a designu, od levných kolíčkových až po velmi drahé a technicky dokonalé stroje. V 50. letech se začaly vyrábět hodinky s automatickým natahováním, nejčastěji excentrickým segmentem (rotor), který se při pohybu ruky otáčí a natahuje pero.Mnohé vůně voní jinak na kůži a jinak na oblečení; zpravidla čím lehčí (svěžejší) vůně, tím lépe vynikne na oblečení a naopak. Jak se bude vůně chovat na oblečení napoví zkouška na testovacím papírku.